čtvrtek, srpna 18, 2005

Tož repete!

Motto: Kulturnost je nátěr, který lze snadno rozpustit v alkoholu.
Druhé setkání přineslo tři staré staré tváře a několik nových. Kromě autorů plánu pravidelných druhých čtvrtků Leni a Maldra se U Houdků opět ukázala Jaňula. A pak celá plejáda nováčků - jistě je poznáte podle následující archivní fotky.

A co nám vlastně druhé setkání přineslo? Především se ukázalo, že MUlDr má zdatného konkurenta, a to v Honzíkovi; každý dal 8 piv. Honzík byl tak spokojený, že kromě trinkgeldu zanechal U Houdků i svoje sluneční brýle za 2 litry. Tímto by chtěl poděkovat Leně, že mu poté, co přejel zastávku u kolejí, ukázala cestu zpátky z Kněžských Luk.
navštívené zařízení­

čtvrtek, srpna 04, 2005

Tenkrát poprvé

Motto: Nedůvěřuji velbloudům a obecně nikomu, kdo dokáže týden nepít!
Počátky nebyly lehké... Praha začátkem srpna byla dosti vylidněná /pokud nepočítáme turisty/, takže se na zahrádce U Houdků dalo pohodlně najít místo. Ačkoliv se to nezdálo moc pravděpodobné, tak na Lenčinu a Maldrovu výzvu dorazilo celkem dost lidí. Částečně tomu pomohl nadcházející Sázavafest, který do Prahy přivanul i některé nečekané hosty. I když se povídalo, tak celý večer hrálo prim vynikající houdkovské jídlo, o čemž svědčí i následující foto s jasným středobodem. Tatranské kuře či roštěná v bylinkové marinádě a k tomu Gambrinus, to prostě nemá konkurenci.

A tak to vlastně všechno začalo. Slovo dalo slovo a vznikla z toho tradice. Těchto devět pionýrů prošlapalo cestu pro další, kteří přicházejí nebo teprve přijdou. Ano, takto se píšou dějiny.
navštívené zařízení­

úterý, srpna 02, 2005

Otcové zakladatelé (a matky zakladatelky)

Motto: Alkohol je nepřítel lidstva. Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme!


Leňa napsala...
Děcka, jdu vás zase otravovat, neboť jsme se domluvili s Maldrem, že bysme zašli ve čtvrtek večer k Houdkům. Nenechte si ujít tuto výjimečnou příležitost, nestává se často, že by Maldr opustil barák na vyhnálkově a potěšil nás svou přítomností v centru velkoměsta. Navrhuju sraz tak v šest, že bych šla rovnou z práce, nemám to tak daleko :-)


...a MUlDr potvrdil
Ano je to tak, sice nevím, jestli stihnu do čtvrtka vyvést všechnu mrvu z chléva a sehnat nějaké to slušné oblečení, protože přeci jen, v galoších a s vidlemi v ruce bych do toho centra jezdit neměl. Také nevím, jak má tichým lesem zklidněná duše bude reagovat na hřmot a lomoz velkoměsta! A co klaustrofobie ze stěnami obklopené zahrádky ve zmíněné restauraci? Inu, věřím že mí metropolí protřelí kamarádi mě v tom nenechají a budou mi průvodci při prvních nesmělých krůčcích ve víru aut, světel a zvuků dauntaunu. Takže v šest